Otázka, zda je poker hazardem nebo naopak sportem, je v české společnosti i mezi aktivními hráči pokeru pokládána velmi často. Odpůrci pokeru samozřejmě tvrdí, že se jedná o hazard, ve kterém se točí velké peníze, obhájci pokeru, rekrutující se především z řad hráčů naopak tvrdí, že se nejedná o hazard, v němž záleží pouze na štěstí (jako třeba v ruletě), ale naopak o dovednostní hru či sport. Jak to tedy skutečně je? Pojďme se na tuto problematiku podívat prismatem nezaujatého pozorovatele.

Poker jako hazard

Jestliže v české společnosti nepanuje jasná shoda o tom, zda je poker sport či hazard, čeští zákonodárci mají jasno. K 1. 1. 2012 vstoupila v platnost novela loterijního zákona, která zahrnuje poker mezi hazardní hry, čímž se pokeroví hráči (profesionálové i neprofesionálové) de facto doslova degradují do společnosti gamblerů hrajících ruletu či automaty. Předseda české asociace pokeru (mají automaty svoji vlastní asociaci?) Milan Sláma celou záležitost glosuje takto: „Zákon zařadil všechny turnaje v karetních hrách mezi hazardní hry. Kategoricky s tím nesouhlasíme. V pokeru jde především o dovednosti. Štěstí hraje určitou roli, ale tak je to v jakémkoli sportu – třeba v tenise, když se míček odrazí od pásky.“ Milan Sláma se ve své argumentaci dotkl ještě jednoho problému, který může souviset se zmíněným křížovým tažením proti pokeru. „Problém není v daních. Politikům jsme nabízeli, že poker je schopný odvést až 190 milionů. Ale čím déle s nimi jednáte, zjistíte, že problém tkví ve snaze chránit byznys sázkovek.“

Vedle státu zůstávají velkým odpůrcem pokeru jako sportu také kamenná a online kasina. Pro kasina je poker v současné době nejvýraznějším zdrojem nových hráčů a tak o něj samozřejmě nechtějí přijít. Poker nepřináší kamenným kasinům žádný závratný zisk, ale spíše propagaci. V kasinech se navíc nehrají pouze turnaje, ale také cash games , v nichž jde o nemalé sumy peněz, z nichž jisté procento vždy uvízne ve spárech kasina. Také v rámci turnajů tvoří určité procento buy-inu (zhruba 5 – 10%) poplatek odváděný kasinu.

Celou výše nastíněnou problematiku bychom tedy mohli shrnout do krátkého konstatování, že kasina potřebují poker kvůli zisku, stejně jako stát potřebuje hazardní hry kvůli odváděným daním. Daň z hazardu totiž tvoří nezanedbatelné procento státního rozpočtu. I když se argumenty proti škatulkování pokeru jako hazardu množí, minimálně pro rok 2012 zůstává poker hazardem. Milan Sláma (a nejen on) však doufá, že se jedná pouze o jakési překlenovací období a pro rok 2013 se již podaří nalézt kompromisní řešení (změna legislativy týkající se pokeru), které zajistí v celé problematice status quo , tedy stav, který bude přijatelný pro obě strany.

Poker jako sport

Přesuňme nyní svoji pozornost od smutné a nelichotivé kategorie poker jako hazard k argumentům, jež z pokeru činí potenciální dovednostní sport (méně radikálnější zastánci užívají terminologie dovednostní hra).

Asi se shodneme na tom, že všichni čtenáři serveru poker.cz, nebo alespoň drtivá většina z nich, považují poker za sport. K nim pravděpodobně patříte i vy, čtenáři tohoto článku. Zamysleli jste se však skutečně vážně nad celou problematikou, disponujete dostatečným množstvím argumentů pro toto tvrzení, nebo se jedná o stereotyp, jehož se jako hráči pokeru, kteří nechtějí být považováni za gamblery, držíte zuby nehty? Pojďme se společně pokusit některé argumenty pro tvrzení „poker je sport“ najít.

Málokdo asi ví, že existuje organizace International Mind Sports Association, tedy Mezinárodní asociace sdružující fyzicky nevýkonnostní sporty, která sdružuje právě ta odvětví, u nichž se vyskytují sporné otázky po jejich „sportovnosti“. Poker do této asociace zatím bohužel nepatří, nicméně Mezinárodní federace pokeru (IFP) má ve svých dlouhodobých cílech plán získat v této organizaci členství. V současné sobě se v IMSA nachází hry jako šachy, dáma, GO a jako jediný zástupce karetních her bridž.

Dalším bodem obhajoby pokeru jako sportu je fakt, že žádná jiná „hazardní“ hra nedisponuje takovým počtem pokerových asociací, klubů či federací. Právě tato vysoká institucionalizace pokeru je podle nás jasným argumentem pro to, že poker je více než jen hazardem, provozovaným jednotlivci za účelem ukojení hráčské závislosti (gamblerství) či okamžitého finančního obohacení. A můžeme argumentovat dále. Na profesionální úrovni má poker dokonce i svoje diváky, kteří podporují své oblíbené hráče. I v tomto směru tedy nacházíme styčné body se „skutečnými“ sporty. Poker je navíc natolik populárním, že se s ním můžeme setkat i v televizi, a to mnohem častěji, než je tomu u méně populárních sportovních odvětví jako je např. kanoistika nebo sportovní střelba (ač v nich máme mistry světa i Evropy). S pokerem jsme se v nedávné době mohli setkat třeba i na ČT4 nebo komerční Nově. Opravdu si lze jen těžko představit, že by tyto stanice přenášely přenosy také např. z rulety, blackjacku nebo herních automatů. Kdybychom přijali precedens, že poker je hazardní hrou a tečka, bylo by také s podivem, jaké množství odborné literatury na toto téma vzniklo. I do českého jazyka jsou již v současné době přeloženy knihy nejznámějších teoretiků pokeru, jako jsou Dan Harrington, David Sklansky, Ed Miller a mnozí další. O hraní automatů vzniká tak maximálně literatura z oblasti psychologie, kriminologie či sociologie, ale rozhodně se nejedná o odbornou literaturu, pojednávající o teorii daného „sportu“ (nebo hazardu?).

Poker – potenciální vývojové trendy

Tendence posledních let ukazuje, že je (snad) pouze otázkou času, kdy se poker s konečnou platností vymaní ze škatulky hazardních her. To, že se stane sportem, mu umožní ještě větší kvantitativní i kvalitativní boom – pokerové kluby a další instituce totiž budou moci vystoupit z dosavadní (polo)ilegality a třeba i pomocí masmédií lákat nové hráče. Zároveň samozřejmě nezanikne ani tradiční „kasinový poker“.

Kdo však zřejmě bude stát tomuto trendu v cestě, je stát, který by kvůli této změně přišel o slušné peníze, jež může vybrat na daních z hazardu. Ani tato věc by však konečnému úspěchu, na který všichni napjatě čekáme, neměla stát v cestě a Česká republika by se měla vydat po stopách vyspělých zemí, ve kterých se již poker z kategorie hazardních her dokázal vymanit (např. ve Švédsku).

Na závěr již nezbývá nic jiného, než vyjádřit přání, aby se tak stalo brzy a poker byl s konečnou platností a všeobecně přijat mezi sporty.