Kapitola 5 knihy Poker Mindset se zabývá downswingy a tak jako obvykle se nám snaží autoři pomoci se s nimi vypořádat a vidět v nich něco pozitivního pro naší hru. Není to tak jednoduché jako u bad beatů, o kterých jsme si minule jasně řekli, proč jsou pro nás veskrze pozitivní věcí, ale i tak zde nalezneme mnoho cenných informací, které nám pomohou downswingy nazírat správně a s větší s rozvahou. Jelikož kapitola je rozdělena do mnoha pododdílů a není tak zcela sourodá, nebudeme se tentokrát věnovat každému pododdílu zvlášť (koneckonců, není naší snahou suplovat četbu této opravdu kvalitní knihy), ale podíváme se na ty nejzajímavější myšlenky, jež jsou zde k nalezení.

Falešné myšlenky o downswingu

Lidé občas nazírají na své ztráty naprosto iracionálním způsobem a sklouzávají k prazvláštním tvrzením. Hilger a Taylor tři z nich rozebírají a ukazují na jejich neopodstatněnost. Jsou to následující stanoviska:

1) Jsem na downswingu, ale myslím si, že už jsem z nejhoršího venku

Občas se nám na downswingu zadaří dvě sessions a hned podléháme euforii, pocit úspěchu jsme už dlouho nezažili a podléháme nepatřičné iluzi, že vše se nutně v dobré obrátilo. Pravda je, že další sessions se klidně můžeme vrátit ke staré písničce a nadále prohrávat. Není žádný způsob, jak předvídat vývoj downswingu, ani se o tyto prognózy pokoušet. Smysl se má pouze soustředit na co nejkvalitnější hru.

2) Už jsem prohrál xyz peněz, takže se výsledky musí brzo otočit

Tohle vychází z klasického omylu, kterého se lidská mysl čas od času dopouští: Nastal-li nějaký nepravděpodobný jev (na ruletě padla 16x za sebou černá), domníváme se, že jeho pravděpodobnost nyní klesá (teď už přece musí padnout červená!). Pravda je, že downswingy a variance takhle samozřejmě nefungují, není žádné magické množství peněz, za kterým by downswing byl už nemožný. Dokud jste neprohráli celý svůj bankroll, vždycky může být hůř. Tak jako u bodu 1, neztrácejte čas těmito úvahami, zabývejte se svojí hrou.

3) Nějaký čas bych teď neměl mít downswing

Společný jmenovatel těchto myšlenek je jakási snaha o prognózu, zde je chyba naprosto jednoduchá: Domnívání se, že downswingy mají nějakou danou frekvenci. V jejich povaze ale nic takového není, karty paměť nemají. Hrajeme-li neustále stejně, naše očekávaná hodnota se nemění v závislosti na tom, jak se nám dařilo v minulosti. Pravda je, že všechno tohle může vypadat na papíře naprosto banálně, ale pravda taky je, že když se nedaří, zapomínáme na to a často se vztekáme, když se věci neobrací k lepšímu, protože máme pocit „že už k tomu přece musí dojít“. Zbytečně tím ztrácíme psychické síly, což je škoda. Ideálem by bylo, tak jako u bad beatů, chovat se roboticky a analyzovat naši hru, nic více. O downswingu prostě nemůžeme říct, jak často by se „měl dostavovat“, nebo jak by „měl být velký“. Varianci naše názory nezajímají.

Obvyklé špatné reakce na downswing

Downswingy dané tím, že nám nechodí karty jsou sami o sobě opravdu velké zlo, jak uzná každý, jež s nimi má zkušenosti, ale to, co se na ně lepí a některé naše reakce mohou toto zlo povýšit ještě na mnohem vyšší úroveň. U některých hráčů vedou downswingy k opravdu tragickým rozhodnutím. Podívejme se, o jakých chybných postupech Hilger a Taylor hovoří:

1) Ztráta sebedůvěry ve vlastní schopnosti a hru
2) Činění radikálních změn ve svojí hře

Tyto body jsme se rozhodli zde dát k sobě, neboť velmi bezprostředně souvisí. Tohle asi známe každý. Pochybovat o vlastní hře je vždy v pořádku do té míry, dokud to využíváme na zlepšování špatných návyků. Nedaří se-li nám ale opravdu dlouho, můžeme začít vidět duchy tam kde nejsou. Obecně lze říci, že při změně hry na downswingu je opravdu slušná šance, že se snažíme zbavit kvalitního návyku v naší hře. Ano, analýza hry má vždy smysl ale je důležité uvažovat racionálně, nahlížet na naše postupy stejně jako kdyby se nám dařilo, neboť jinak budeme sklouzávat k podivným závěrům. Pokud o sobě doopravdy pochybujete, je dobré se poradit o chystané změně ve hře na internetovém foru, zeptat se experta, přečíst knihu která má co říci na toto téma. Nesmíme podléhat našim emocím.

3) Posedlost vlastními ztrátami

Hráči, kteří se příliš zabývají penězi a tím kolik ztratily se spíše budou snažit se dostat zpátky i za cenu nerozumných gamblů, nebo se naopak zbytečně bát a snažit se ztráty minimalizovat. Oboje je pro hru škodlivé a opakuje se zde v podstatě jinými slovy to, o čem se hovoří už v druhé kapitole knihy a o čem jsme už psali, o odosobnění od vlastních peněz. Nezabývejte se ztrátami, nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem. Autoři radí, abyste každou session vnímali jako čerstvý start, jako nový začátek od nuly.

4) Snažit se downswingu zbavit nějakým iracionálním způsobem

Typický příklad tohoto je, že si hráč dá na týden pauzu, pak se ke hře vrátí a diví se, že downswing pokračuje. Znovu, varianci je jedno jestli budeme hrát dnes, nebo zítra, úvahy, že takto se zbavíme naší krize dané variancí jsou naivní. Ano, samozřejmě, pauza může být občas prospěšná pro naši hru, strávíme-li ji analýzou a reflexí toho, co u stolu činíme, ale neovlivní Boha náhody.

5) Zvýšení limitů se snahou dohnat ztráty

Typická a nejhorší chyba, jež dělají hráči na downswingu. Při četbě tohoto textu si to nejspíš každý z vás uvědomuje, ale určitě někteří z nás v době krize budou zas a znovu zakoušet ono pokušení, to mámení lehce vyhraných peněz na vyšších limitech. Toto je fatální chyba, která ukončuje pokerové kariéry a ničí bankrolly, neboť zahajuje cyklus, který nemusí skončit tříve než na nule. Týká se hlavně online hráčů, kde tohle může být opravdu záležitost pár hodin. Obecně, pokud se přistihnete při myšlenkách tohoto typu a zvažujete tento krok, dejte si pauzu od pokeru, alespoň na pár hodin. Zabývejte se něčím jiným a vraťte se vyčištěnou hlavou.

Tilt a downwsing

Downswing přináší podle autorů některé specifické druhy tiltů, na něž se nyní podíváme, přičemž ten poslední je vskutku smrtící:

1) Snaha vyhrát peníze zpátky
2) Snaha minimalizovat nebezpečí
3) Neochota riskovat
4) Zlomení prahu bolesti

O bodu 1 jsme v podstatě hovořili o kousek výše a tyto pocity vedou k přehnanému gamblingu tam, kde to není na místě. Body 2 a 3 jsou si ve své podstatě velmi podobné, zaměřují se na to, že „se nám nedaří, všechny spekulativní situace vyzní ve prospěch soupeře a tak se jim radši vyhneme a budeme prohrávat co nejméně“. Samozřejmě iracionální úvaha. Bod 4 může být ale opravdu strašlivý: Zde mají Hilger a Taylor na mysli situaci, kdy jsme prostě prohráli tolik, že nám už další ztráta vůbec nevadí, už nás to prostě nebude bolet. V tuhle chvíli se pro nás stávají žetony pouze čísly a je nám jedno, o kolik víc se odházíme. Začneme hrát všechno a pořád. Toto je opravdu destruktivní forma tiltu. Asi nemá cenu říkat, že jakkoli se přistihneme při jakémkoli z těchto tiltů, je čas si dát pauzu.

Zlepšování hry

Na konec článku ještě zmíníme jednu myšlenku ze závěru kapitoly: Downswing je sice často dílem variance, ale nikdy není naše hra dokonalá. Ano, neměli bychom sice dělat radikální neopodstatněné změny v naší hře, ale vždy je správné racionálně zkoumat naše partie, to je návyk, který bychom měli mít osvojený nehledě na výsledky. Lze říci, že každý velký downswing by byl o něco menší, kdybychom hráli lépe. To je důležité mít na paměti a může nám to sloužit jako motivace pro zlepšování naší hry.

Závěrem
Nezmínili jsme příliš vztah downswingů a bankroll managementu, neboť k BM se dostaneme v samostatné kapitole. Ale to až později, příště se podíváme na dalšího velkého nepřítele pokerového hráče, jímž je tilt.