Špatné karty

S jakými startovními kartami se směle pustit do hry a jaké rovnou zahodit? Karty zahoďte v případě, že máte více než dvě karty stejné hodnoty či stejné barvy. Pokud máte kupříkladu čtyři karty stejné barvy, težko vám karty na stole mohou nějak zásadně vylepšit vaši pozici. Více než dvě karty jedné hodnoty jsou téměř nehratelné. Logicky se snižuje vaše pravděpodobnost na trojici či čtveřici, popřípadě je zcela vyloučena. Existují samozřejmě i případy a okolnosti, za kterých je možné hrát trojici a možná i čtveřici v ruce. Kupříkladu trojice es je v určitých podmínkách hratelná, avšak většinou se držte pravidla nečekat na karty, jež sami držíte. 

Další velkou chybou, nejen začátečníků, bývá čekání na případný flush či postupku ve chvíli, kdy je na stole pár. Vzhledem k počtu karet v ruce každého hráče je zejména u plného stolu více než pravděpodobné, že některý z nich drží full house, jež přebije vaši kombinaci. Jeho full house může být sestaven za pomoci stejné karty, na kterou čekáte vy. K tomu, abyste poznali, kdy je vhodné stále přisadit na váš případný flush či postupku, i když je před vámi evidentní hrozba full house, je třeba mnoho zkušeností a vynikající cit pro hru. Proto vám radíme – pokud se na stole objeví pár a vy nedržíte dostatečně silné karty na přebití případného full housu, raději složte karty a vyčkejte na další hru.

Mnoho hráčů, povětšinou ti, jež přechází z Texas Hold´emu si myslí, že postupka je silnou herní kombinací. Avšak díky počtu karet, jež se v Omaze rozdává, je jedinou silnou postupkou ta, jež je aktuálně nejlepší možná. Díky vyššímu počtu herních kombinací, které můžete v Omaze sestavit, logicky vzrůstá počet i možností, jak může být právě vaše herní kombinace poražena. Tím pádem není dobré sázet na horší, než na druhou nejlepší možnou kombinaci a i tu je třeba umět bez rozmyslu složit, pokud budete mít podezření, že některý z vašich soupeřů drží tu nejlepší. Obecně čím více hráčů s vámi soupeří o bank, tím vzrůstá nárok na kvalitu vaší herní kombinace.

Hra s dvěma páry

Hra s dvěma páry v ruce je obecně složitá v kterékoli variantě pokeru, Omaha není výjimkou. Obeně se dá hra s dvěma páry rozdělit do tří rozličných situací, v závislosti na kartách, jež se objeví na stole. (Logicky pár v ruce a pár na stole není případ hry s dvěma páry.) Zmíněné kategorie jsou následující: Dva vysoké páry, vysoký a nízký pár, dva nízké páry.

Dva vysoké páry jsou přímo stvořené k sázkám. Pokud přisadíte s dvěma páry v ruce, můžete vyhrát relativně vysoké částky. V případě, že se rozhodnete investovat všechny své peníze do hry s dvěma páry, vždy musíte uvážit, kolik peněz je možné získat a zda váš oponent již drží nějakou silnou kombinaci, či na ni teprve čeká. Vždy také mějte na paměti, že dva páry nejsou natolik silnou kombinací, jež vám vyhraje většinu sázek, jako v případě Texas Hold´emu.

Dva nízké páry jsou v případě Omahy špatná, relativně nehratelná kombinace. Takovouto kombinaci je možné hrát pouze z poslední pozice. Musíte mít ovšem řádnou dávku štěstí, i kdyby se vám podařilo vylepšit vaši herní kombinaci na full house, povětšinou bude poražen vyšším full housem vašeho soupeře. Rovněž se jedná o jinou situaci, pokud hrajete limitní či bezlimitní verzi Omahy a také zda hrajete Omahu High-Low.

Nízký a vysoký pár je jedna z nejobtížněji zvládnutelných kombinací vůbec. Obtíž je totiž v tom, že i když se z dané startovní kombinace nakonec vyklube full house, nemusí to nutně znamenat výhru, ale vždy vás to bude stát hodně chipů. Když se spáruje nejnižší karta na flopu, stále vás může porazit hráč, jenž drží čtveřici. Pokud se spáruje nejvyšší karta na flopu, tak vás opět může porazit hráč, jenž od začátku držel dva vysoké páry. Přesto není tato startovní kombinace natolik slabá, abyste ji museli nutně zahazovat. Nenechte se za každou cenu vytlačit ze sázky, avšak pokud se začne skutečně takříkajíc „přitápět pod kotlem“, raději si své další chipy schovejte na další kolo.

Karty ve stejné barvě

Jak moc je důležité mít své karty ve stejné barvě? Podívejme se na následující příklad. Ve ruce držíte následující startovní kombinaci: pikové Q,J, listové 8,9. Na stole leží následující karty: pikové 7 a 3, listová 2. Hráčům, jež přecházejí z Texas Hold´emu se může výše nastíněná situace zdát jako výborná výchozí pozice. Omaha poker je však něco jiného. Co vám v takovéto situaci hrozí? Přinejmenším je tu velká hrozba, že některý vašich protihráčů bude čekat na stejný flush jako vy, avšak s vyšší kartou. Jedinou možností, jak vyhrát danou sázku by bylo spárovat některou z vašich karet. To by však samozřejmě nestačilo. Chtěli jsme vám tím hlavně ilustrovat, že dobrý hráč Omahy se snaží sestavit několik kombinací naráz. Jinými slovy je to zcela zásadní specifikum Omahy. Texas Hold´em či jiné varianty pokeru nabízí stejnou možnost pomálu. V případě Omaha pokeru jde o zcela běžný prvek, jenž můžete pozorovat skoro v každé hře. Zmíněné startovní kombinace, jež jsou variabilní co se počtu možných herních kombinací týče, jsou obzvláště silné v pot-limit Omaha pokeru. Zpět k původní otázce? Je důležité mít své startovní karty ve stejné barvě? Odpověď zní ano, je. Vždy je totiž lepší mít možnost vytvořit kupříkladu postupku a k tomu mít v záloze případný flush. Obecně se tedy hodnota startovní kombinace značně zvyšuje, pokud jsou karty, jež obsahuje ve stejné barvě. V některých případech to může dokonce být důvod k navýšení sázky ještě před odkrytím karet na flopu (u pot-limit Omaha pokeru). Tento krok je rovněž zajímavý z pohledu matení protihráčů, navýšení před odkrytím karet na flopu vyvolá dojem, že držíte něco opravdu silného, kupříkladu pár es. Díky tomu si také zajistíte neprůhlednost vaší herní taktiky pro následující kola. Závěr tedy není nikterak překvapivý, karty ve stejné barvě jsou mnohem lepší výchozí pozice, než karty v různých barvách.

Čekání na postupku

Nikde se neliší Texas Hold´em a Omaha tolik jako v otázce sestavování postupky. Pokud se vám ji podaří vytvořit, stáváte se povětšinou automaticky favoritem na výhru. Šance vytvořit postupku v Omaze je několikanásobně vyšší než u Hold´emu. Je to způsobeno tím, že maximální počet karet, díky kterému můžete sestavit postupku (zbývající v balíčku tzv. outs) je osm. V případě Omahy je čekání na sestavení postupky v situaci, kdy zbývá pouze osm outs stejný hazard, jako jít s párem pětek proti hráči, jenž drží full house. V Omaze můžete případně mít až dvacet outs, které vám mohou dopomoci k sestavení postupky. Skvělá zpráva, co říkáte? Jistě, musíte však uvážit, že síla postupky díky těmto možnostem „navíc“ slábne. Pokud jsou na flopu tři karty stejné barvy, či se na něm objeví pár, vzrůstá rapidně i možnost sestavení trojice, flushe či full house. Nebezpečí, že bude vaše postupka přebita je mnohem vyšší, než u Texas Hold´emu.

Obecně se dá říci, že šance na sestavení postupky vzrůstá, pokud jsou karty na flopu blízké z obou krajních hodnot kartám, jež máte v ruce. Pokud jsou všechny vaše karty svou hodnotou pod či nad hodnotami karet na flopu, šance na sestavení potencionální postupky logicky klesá. Tato situace se v odborném žargonu nazývá „wrap-around straight-draw“. Stejně tak se dá říci, že je lepší mít více karet s vyšší hodnotou, než je hodnota karet na flopu. Nezvýšíte sice počet outs, jenž na vás v balíčku čekají, avšak máte jistotu, že vaše postupka bude tou nejvyšší.

Ve stejné části knihy se Bob Ciaffone pozastavuje nad zajímavou poučkou, jenž příliš nesouvisí s daným tématem, avšak bezesporu stojí za zmínku. Mnoho hráčů hodnotí svou situaci v reálném čase. Kupříkladu uvažují, že drží aktuálně nejlepší kombinaci. Často si však neuvědomují, že nehrají Texas Hold´em, ale Omahu, kde se více cení variabilita dané herní kombinace z hlediska možností utváření kombinací s další příchozí kartou. Jinými slovy, nikdy se nespoléhat na termín aktuální nejlepší kombinace, právě proto, že v Omaze existuje několika násobně větší pravděpodobnost, že s další příchozí kartou se vaše aktuálně nejlepší herní kombinace ocitne v troskách. Opravdu objektivně posoudit, zda máte aktuálně nejlepší herní kombinaci, můžete až při showdownu.

Eso

Na začátku je třeba zmínit, že hra s dvěma esy není u Omaha pokeru tak jednoznačnou záležitostí jako u Texas Hold´emu. V případě Hold´emu jste jasným favoritem na výhru a můžete tomu bez obav přizpůsobit výši vašich sázek. U Omahy musíte mít k páru es zcela jiný přístup. I tato zdánlivě prémiový kombinace častěji prohrává, než vítězí. Fakt, že v ruce držíte pár es, není nikterak rozhodující. Vše záleží na dvou doplňkových kartách. Některé mohou z vaší startovní kombinace udělat téměř neporazitelnou ruku a jiné ji mohou natolik oslabit, že se stane přinejmenším průměrnou. Největším problémem při hraní skrytého páru es je situace, kdy se na flopu spárují karty a objeví se tak hrozba trojice. Těžko matematicky vyčíslit šanci, zda ji někdo drží. Vždy záleží na počtu oponentů apod.

Obecně se dají startovní kombinace obsahující dvě esa rozdělit do tří kategorií. Na excelentní, dobré a průměrné. Excelentní jsou takové, kdy jsou esa ve stejných barvách jako dvě doplňkové karty nebo alespoň jedno z nich s tou vyšší ze zbývajících karet, která tvoří pár s druhou doplňkovou kartou. Mezi průměrné startovní kombinace obsahující eso můžeme zařadit takové, jež splňují podmínku, že tři ze čtyř karet jsou ve stejné barvě, či alespoň dvě doplňkové karty mají totožnou barvu, popřípadě žádné ze čtyř karet nejsou vyvedeny ve stejné barvě. Stejně tak záleží na typu Omahy, který hrajete.

Hra se startovními kombinacemi obsahujícími eso, které se dají rámcově klasifikovat jako excelentní, je poměrně jednoduchá. Ve chvíli, kdy na vás přijde řada, jednoduše navýšíte nebo znovu navýšíte. Dříve nebo později vás hráči přestanou navyšovat či dorovnávat. Přestože není z dlouhodobého hlediska dobrým řešením neustále navyšovat se stejnými kartami, není na této taktice nic špatného.

Taktika se startovními kombinacemi obsahujícími eso, jež se dají kvalifikovat jako dobré, je stejná s jedinou výjimkou. A to, pokud získáte podezření, že hráč, jenž vás neustále znovu navyšuje či dorovnává, taktéž drží dvojici es. Vždy je dobré znát své soupeře, abyste byli schopni takovouto situaci včas odhadnout.

Problém nastává v situaci, kdy držíte průměrnou startovní kombinaci obsahující dvě esa. Bob Ciaffone by vám poradil zdržet se přílišného navyšování a to jednoduše za účelem dostat do banku více peněz. Vždy je také třeba uvážit, kolik soupeřů je ochotno se zapojit do hry. Tento typ kombinace je relativně hratelný s jedním či dvěma soupeři, avšak v případě pěti a více oponentů hrajte s maximálním rozmyslem a pozorností. Raději si proto počkejte na reakce svých protihráčů a až na základě jejich konání se rozhodněte, co udělat. Nikdy také, obzvláště v tomto případě, nezapomínejte na důležitost pozice v sázecím poli, na které právě sedíte. 

Na další článek můžete pokračovat  zde.