Poznáváme dobré startovní karty

Jdeme na věc. Jak tedy odlišit dobrou startovní kombinaci od té špatné? Jako první je třeba si uvědomit, že hodnota karet, které držíte v ruce, se odvíjí od karet ležících na stole. Karty, jež se zdají po odkrytí prvních tří karet na flopu jako výborné se mohou na turnu a riveru snadno proměnit v bezcenné kartičky. Rovněž tak startovní kombinace, jež se může před odkrytím karet na flopu zdát jako výborná, se může rázem (odkrytím flopu) změnit v nepoužitelnou sadu karet. Jinými slovy sílu kombinace můžeme objektivně zhodnotit až na riveru.

Startovní kombinace podle Billa Bostona

Jak již jsme uvedli výše, Bill Boston hodnotí libovolnou kombinaci na základě počítačových simulací. S každou možnou startovní kombinací provedl 100 000 simulací, na jejichž základě stanovil speciální index, jímž hodnotí sílu dané startovní kombinace. Hodnota tohoto indexu vyjadřuje počet výher/proher z oněch 100 000 simulací pro každou ze startovních kombinací. V reálu se nikdy k počtu 100 000 her se stejnou startovní kombinací nikdy nedostanete. Pokud byste totiž hráli jednu možnou kombinaci každé tři minuty, zabralo by vám 100 000 pokusů s každou z nich celkem 9000 let. Abychom vám dokonale nastínili princip Billova indexu, zapůjčíme si konkrétní příklad z jeho knihy. Představte si, že obdržíte následující karty: eso a dvojku v listové barvě, listovou čtyřku a listového krále. Váš protihráč drží listové eso a sedmičku, károvou trojku a srdcovou sedmu. Hráč na velkém blindu drží srdcovou dvojku, sedmičku a desítku a károvou devítku. Na flop přijdou následující karty: listová šestka a osmička a listová sedmička. Po provedení 100 000 různých simulací jsou výsledky následující:

Co můžeme vyčíst z výše uvedené tabulky? V tomto konkrétním případě můžeme pozorovat značný propad síly vaší kombinace v případě hry o horní polovinu banku (o nejvyšší kombinaci). Hráč na velkém blindu zvítězil sice asi ve 20% případů ve hře o horní polovinu banku, avšak ve zbytku her tratil obrovské množství peněz. V podstatě to pouze potvrzuje dobře známý fakt, že ve hře Omaha High-Low se nevyplatí hrát pouze o jednu polovinu banku.

Co tedy dělat v případě, že nedržíte natolik exkluzívní startovní kombinaci jako hráč ve výše uvedeném příkladu? Nebudeme příklad již více komplikovat a poradíme vám, co dělat, pokud držíte stejné karty jako hráč sedící na blindu. K tomu, abyste v průběhu hry netratili peníze, musíte zvítězit alespoň ve dvou ze třech případů. Pokud chcete s danými kartami profitovat, musíte zvítězit ve třech ze čtyř případů. Dejme tomu že blindy jsou 10/20 USD. Pokud budete mít dostatek štěstí na výhru ve třech ze čtyř případů, budete nuceni prosázet 240 USD na výhru pouhých 30 USD. Vyjádřeno matematickým poměrem, riskujete 8:1. To je v skutku velmi nevýhodná situace. Zvláště pokud hrajete o pouhou polovinu banku.

S čím tedy hrát?

Není pravdou, že startovní kombinace, jež neobsahuje eso, je automaticky špatná. Kupříkladu kombinace 2-3-K-K ve dvou barvách je jedna z výborných startovních kombinací neobsahující eso, avšak všechny další kombinace neobsahující eso jsou už mnohem slabší. Většina kombinací, jež začínají trojkou neboli 3-x-x-x jsou už kombinace patřící do kategorie velmi slabých. Při výběru startovní kombinace si musíte dát pozor na kombinace, jimž chybí dvě nebo dokonce tři karty k vyplnění mezery mezi jejich hodnotami. Kupříkladu startovní kombinace začínající A-4-x-x. Mezera mezi esem a čtyřko je veliká a její „vyplnění“ vás bude pravděpodobně stát spoustu peněz. Kombinace typu A-5-x-x jsou výdělečné ani ne v 1% případů.

Pokud držíte v ruce karty, jež obsahují pouze jednu mezeru (typ A-3-x-x) je pravděpodobnost, že bude tato mezera vyplněna kartami na flopu přibližně 5:1. V případě dvou mezer je pravděpodobnost jejich vyplnění 25:1. Nyní již jistě chápete, jak těžké je hrát s podobnými kartami. Samozřejmě se vám může podařit zvítězit i s kartami, jež mají dvě nebo dokonce tři mezery, ale jde řádově o jeden případ ze sta. Nerozpoznání takovéto startovní kombinace patří mezi začátečnické chyby. Rovněž pokud se rozhodnete hrát pouze o spodní polovinu banku (rozumějte sestavovat nejnižší možnou kombinaci), budete z dlouhodobého hlediska ve ztrátě. To je také začátečnická chyba. Cílem hry Omaha High-Low je vyhrát celý bank – od toho také máte v ruce čtyři karty, jež musíte „donutit“ ke spolupráci při tvoření dvou různých kombinací. Nejlepší je samozřejmě případ, kdy se vám podaří vytvořit kolečko. Nicméně základní poučkou, jak vyhrát polovinu banku je: hrát o celý bank. Logicky nejde hrát pouze s výběrovými startovními kombinacemi. Za prvé proto, že je obdržíte v minimálním počtu případů a za druhé proto, že by s vámi nikdo nešel do souboje (pokud byste hráli pouze ony prémiová kombinace). A vždy je tu také neopominutelný faktor štěstěny. Přestože můžete být nejlepším hráčem u stolu, můžete být snadno poraženi hráčem, na jehož stranu se právě přiklonilo štěstí. Přesto z dlouhodobého hlediska se důsledný výběr startovní kombinace vyplatí. Stačí se podívat na kasina. Ty mají oproti hráčům minimální výhodu v každé hře v řádech 2-x% a vydělávají závratné sumy. Pokud se naučíte tvořit si výběrem karet drobnou výhodu oproti ostatním hráčům, budete profitovat stejným způsobem.

Nejhorší karty

Startovní kombinace obsahující eso a dvojku jsou jednoznačně nejlepší startovní kombinace. To jsme již zmínili výše. Jaké jsou však nejhorší startovní kombinace, jež je dobré rovnou zahodit? Jsou to kombinace obsahující karty 7,8 a 9. Představte si libovolnou kombinaci čtyř karet obsahující jednu z těchto hodnot. Pokud tuto kartu nahradíte jakoukoli jinou, úroveň vaší kombinace se rapidně zvedne. Jakékoli jiné libovolné karty jsou lepší pro tvorbu výherních kombinací, než tyto. Tyto karty totiž nemůžete použít pro tvorbu nízké kombinace. Stejně tak nejsou vhodné pro sestavení nejvyšší možné kombinace. Vždy když se vám některá z těchto karet objeví v ruce, věnujte hře zvýšenou pozornost. Uvedeme příklad. Představte si, že jste obdrželi následující karty: 6,7,8 a 9 v různých barvách. Spoustě hráčů by se tyto karty mohli na první pohled zdát jako výborné, avšak opak je pravdou. Jde o přímo příšernou startovní kombinaci, která je extrémně ztrátová. Z celkového počtu 5278 možných kombinací totiž existuje celkem 4690 kombinací, jež tuto porazí. Jednoznačně nejhorší kartou z této trojice je devítka. Osmičku a sedmičku čas od času upotřebíte a jsou ještě relativně hratelné. Vždy je však lepší si počkat na kombinaci typu A-2-3-4, kde máte jistotu, že příchozí karta neohrozí vaši kombinaci. Je rozhodně lepší počkat si nějaké to kolo na takovouto kombinaci, než se bezmyšlenkovitě pouštět do hry s výše uvedenými „špatnými“ kartami. Z celkového počtu 52 karet v balíčku je celkem 32 karet, u nichž se dá předpokládat, že poslouží k tvorbě nejnižší kombinace. Zbývá 20 karet na tvorbu nejvyšší kombinace. Dalo by se tedy očekávat, že sestavení nejnižší kombinace je poměrně snadné. Ovšem v případě, kdy hrajete u plného stolu, kde je sedm a více hráčů, kteří si počkají na odkrytí karet na flopu, je tomu trochu jinak. Pro vytvoření libovolné nejnižší kombinace musí totiž na stole ležet minimálně tři karty nižší hodnoty než osm. Jinými slovy 60% z celkových pěti karet, jež přijdou na stůl, musí být nízké hodnoty. Pokud tedy hrajete se sedmi a více hráči, jsou to právě oni, kteří drží většinu nízkých karet. Co z toho vyplývá? Pokud tedy čekáte na další karty po odkrytí flopu, může vás to přijít hodně draho. Pokud vám flop „nedodá“ karty, jež by vám umožňovali výhru, je lepší karty složit. Ostatně máte nějaký ospravedlnitelný důvod hrát většinově ztrátové karty a nepočkat si raději na další kolo?

Na další článek můžete pokračovat  zde.